Sagalino

Ilustrační styl

Dětská kniha inspirovaná ukiyo-e

Ukiyo-e znamená „obrazy plovoucího světa“ a je to název japonské obrazové tradice, kterou tvoří barevné dřevoryty z Eda. Obrázky v tomto stylu jsou současná ilustrace pro děti, která čerpá z tvarové řeči této tradice: z jemných obrysů, rovných barev, vrstvených krajin a rytmických vln.

Celý příběh si přečtete zdarmaJeden styl na všech stránkáchE-kniha 125 Kč

Ukázkový obrázek, styl Ukiyo-e
Japonský barevný dřevoryt: rovné plochy, jemné obrysy a rytmické vlny
Původ

Obrazy z Eda, práce čtyř rukou

Ukiyo-e vzniklo v 17. století v Edu, dnešním Tokiu. Město rostlo, jeho obchodníci měli peníze i volný čas a chtěli obrazy svého okolí: divadla, módy, čtvrtí zábavy a později také krajin. Dřevoryt je technika, ukiyo-e je obrazová tradice, která ji používala po staletí. Protože se listy tiskly, mohlo si je koupit mnoho lidí: podle Asian Art Museum se z jedné sady desek dalo získat několik tisíc otisků.

Klasický tištěný obraz byl práce celé skupiny. Nakladatel vedl záměr: odhadl trh, zadal práci umělci, dohlížel na výrobu a staral se o distribuci. Umělec nakreslil předlohu černým inkoustem na tenký papír. Řezbář přenesl kresbu na desku z třešňového dřeva a dřevo kolem čar vyřezal. Nakonec tiskař nanesl barvy na papír. Kreslíř se tisku sám neúčastnil a část výsledku se rozhodla až v dílně.

U vícebarevného listu, nishiki-e, se pro každou barvu vyřezávala zvláštní deska. Drobné pasovací značky, kento, držely papír při každém tisku na stejném místě, takže čáry a barevné plochy přesně dosedly na sebe. Podle Asian Art Museum vyžadoval průměrný list nejméně zhruba deset tisků. Pasovací značky se staly spolehlivou technikou v polovině 18. století a Suzuki Harunobu zavedl tisk všemi barvami okolo roku 1765.

V 19. století se do středu dostala krajina. Katsushika Hokusai nechal na počátku třicátých let 19. století vytisknout svou sérii Fugaku sanjūrokkei („Třicet šest pohledů na horu Fudži“), která později narostla na 46 listů. Hojně v ní použil pruskou modř, pigment, který do Japonska nedávno přišel z Evropy. Utagawa Hiroshige je autorem série Meisho Edo hyakkei („Sto slavných pohledů na Edo“). Kromě jednotlivých listů se tiskly i knihy: ehon, japonské slovo pro obrázkovou knihu, označuje v užším smyslu svazky z období Edo tištěné dřevorytem. Smithsonian Libraries uchovávají přes tisíc takových svazků, v mnoha z nich jsou obrázky Hokusaie a Hiroshigeho. Hokusaiova Hokusai manga čítá patnáct svazků vydaných v Nagoji v letech 1814–1878.

To, co dělá Sagalino, je přenesení do současnosti. Naše obrázky vznikají digitálně jako jeden celek, bez samostatných desek, které by se tiskly přes sebe barvu po barvě. Převzali jsme tvarové rysy této tradice: tmavé obrysy, klidné plochy, vrstvené krajiny, vlnité linky a paletu od indiga po rezavou červeň. Struktura dřeva a vlákna papíru jsou napodobeny jako struktura povrchu. Proto styl označujeme jako inspirovaný ukiyo-e.

Kdo styl utvářel

Jména za tímto stylem

  • Suzuki Harunobu

    První tisky všemi barvami (nishiki-e), 1765

    Zavedl tisk z několika barevných desek okolo roku 1765 a nahradil tím dvou- a třibarevné otisky.

  • Katsushika Hokusai

    Třicet šest pohledů na horu Fudži (Fugaku sanjūrokkei)

    Jeho série o Fudži, kterou na počátku třicátých let 19. století vydal Nishimuraya Yohachi, patří mezi krajinné série, které udělaly z krajiny hlavní námět ukiyo-e v 19. století.

  • Utagawa Hiroshige

    Sto slavných pohledů na Edo (Meisho Edo hyakkei), 1856

    Touto sérií vytvořil obraz edské krajiny a města; Library of Congress ukazuje její listy z roku 1856.

Poznávací znaky

Jak poznáte vliv ukiyo-e na obrázku

  • Tmavé, tenké a rovnoměrné obrysy téměř kolem všech tvarů, rostlin, kamenů a postav.
  • Rovné barvy bez modelování stínem. Měkké přechody jen na nebi a v dálkové mlze.
  • Tradiční, zdrženlivá paleta: indigo, rezavá červeň, okr, mechová zelená a krémová.
  • Voda jako vlnité a rytmické pohyby, borovice, břízy a hory uspořádané do po sobě jdoucích vrstev.
  • Struktura povrchu, například kresba dřeva a vlákna papíru, která napodobuje otisk dřevorytu.
Pro jaké příběhy se hodí

Pro jaké příběhy se styl hodí

Styl žije z krajin. U příběhů s vodou, lesem a horami, s cestou, řekou nebo ročními obdobími má co ukázat a vrstvené roviny lákají k pozornému pohledu. Hodí se i pro večery vyprávěné v klidu, protože obrázky působí promyšleně a vyrovnaně.

Postavy jsou nakresleny několika jasnými čarami. Na velmi jemné výrazy tváře je styl proto spíš zdrženlivý, zato dítě, které se dívá, sedí nebo jde, se v něm pozná snadno. Zhruba od čtyř let je zábavné ve scénách hledat detaily. Jde o redakční odhad pro orientaci.

Naše obrázky jsou současná dětská ilustrace, která přebírá ducha této tradice. Vznikají pro knihu, v níž vaše dítě putuje takovou krajinou.

Dotazy

Dobré vědět

Je to skutečný japonský dřevoryt?

Skutečný barevný dřevoryt se tiskne z více desek, jedna deska na barvu, jedna po druhé na papír. Naše obrázky jsou malované digitálně, inspirované touto tradicí: obrysy, plochy, barvy a vlnité linky ji sledují, desky v nich nejsou.

Co znamená ukiyo-e?

Doslova „obrazy plovoucího světa“. Pojem označuje obrazovou tradici, která vznikla v 17. století v Edu, dnešním Tokiu, a zachycovala divadlo, módu, čtvrti zábavy a později krajiny. Dřevoryt je její technika.

Co mají ukiyo-e a dětské knihy společného?

Kromě jednotlivých listů se tiskly také knihy. Japonské slovo pro obrázkovou knihu je ehon a v užším smyslu označuje ilustrované svazky z období Edo tištěné dřevorytem, pro které kreslili i Hokusai a Hiroshige.

Pro jaký věk se styl inspirovaný ukiyo-e hodí?

Zhruba od čtyř let. Jasné obrysy a vrstvené roviny odmění pozorného diváka a styl je zdrženlivější u velmi jemných výrazů tváře.

Zůstane styl stejný v celé knize?

Zůstane. Všech 14 dvojstran je ilustrováno ve stylu, který si zvolíte, stejně jako obálka a portrét hlavního hrdiny.

Jsou obrázky vytvořené umělou inteligencí?

Ano. Obrázky vznikají pomocí umělé inteligence podle vašeho popisu a zvoleného stylu, v duchu této tradice, a žádný starý list se nekopíruje.

Zdroje
  1. 1.Library of Congress: The Floating World of Ukiyo-e, Beyond Ukiyo-e: Modern & Contemporary Japanese Prints (výstava 2001/2002). (anglicky)Vychází ze zdrojů: Popisuje dělbu práce u ukiyo-e tisků: nakladatel zadává předlohu, řemeslníci se starají o vyřezání desek a tisk.
  2. 2.Library of Congress: The Floating World of Ukiyo-e, Exhibition Items (výstava 2001/2002). (anglicky)Vychází ze zdrojů: Představuje listy Hiroshigeho ze série Sto slavných pohledů na Edo z roku 1856, patnáctisvazkovou Hokusai manga (Nagoja, 1814–1878) a knihy tištěné dřevorytem z období Edo.
  3. 3.Asian Art Museum: The Ukiyo-e Woodblock Printing Process. (anglicky)Vychází ze zdrojů: Čtyři úlohy nakladatele, umělce, řezbáře a tiskaře, jedna deska na barvu s pasovacími značkami, nejméně zhruba deset tisků na jeden barevný list, desky pro několik tisíc otisků.
  4. 4.Musashino Art University, MAU Art & Design Glossary: Registration marks. (anglicky)Vychází ze zdrojů: Pasovací značky nastavují papír na správné místo při každém tisku a byly dovedeny k funkčnosti okolo poloviny 18. století.
  5. 5.Allen Memorial Art Museum, Oberlin College: Katsushika Hokusai, Fuji from Surugadai in the Eastern Capital, ze série Thirty-six Views of Mt. Fuji. (anglicky)Vychází ze zdrojů: Hokusaiova série o Fudži vznikla na počátku třicátých let 19. století a vydal ji Nishimuraya Yohachi.
  6. 6.Smithsonian Libraries and Archives: Japanese Illustrated Books from the Edo and Meiji Periods. (anglicky)Vychází ze zdrojů: Sbírka obsahuje přes tisíc obrázkových knih z období Edo a Meidži tištěných dřevorytem, v mnoha z nich jsou obrázky Hiroshigeho a Hokusaie.
  7. 7.Wikipedia: Ukiyo-e. (anglicky)Vychází ze zdrojů: Ukiyo-e vzniklo v 17. století v Edu; Suzuki Harunobu zavedl tisk všemi barvami (nishiki-e) okolo roku 1765; v 19. století se krajina stala velkým námětem.
  8. 8.Wikipedia: Thirty-six Views of Mount Fuji. (anglicky)Vychází ze zdrojů: Série vznikla zhruba v letech 1830–1832, z 36 listů narostla na 46 a hojně využila tehdy nový pigment pruskou modř.